Do kin přiletí Nixon 27. květen 2010, 22:03
Pro operní fajnšmekry tu máme prozatím neoficiální zákulisní informaci, podle níž se Metropolitní opera rozhodla do sezóny 2010/2011 přidat dvanáctý přenos. V sobotu 12.února 2011 by měla odvysílat operu Johna Adamse Nixon v Číně.
Na rozdíl od jiných minimalistických oper se tento titul, který měl světovou premiéru roku 1987 v Houstonu, v Čechách nikdy nehrál. V Met ho bude režírovat Peter Sellars a taktovky se chopí sám skladatel. V roli prezidenta Nixona vystoupí James Maddalena, který ji zpíval i při světové premiéře.
Vaše názory: [5]
Příloha s Plachetkou 5. květen 2010, 23:06
Ve čtvrtek 6. května vychází v MF Dnes mimořádná příloha věnovaná Pražskému jaru, která obsahuje i rozhovor s naším basbarytonistou Adamem Plachetkou. Ten hovoří mimo jiné o svém nadcházejícím angažmá ve Vídeňské státní opeře i o tom, proč jen málo mladých českých pěvců sbírá zkušenosti v cizině. Plachetka bude mít 31.května na Pražském jaru recitál, takzvané Nokturno, s dosti zajímavým programem.
Boccanegra, Únos a stávka 5. květen 2010, 22:39
Naši diváci už nejspíš vědí, že přenosy z operních scén nabízejí i další subjekty. Je tedy co srovnávat, a to je dobře. Vždyť ponětí o kvalitě se rodí pouze v co nejširším porovnávání na té nejvyšší úrovni. Před časem jsem tu srovnávala Carmen z Met a La Scaly a nedávno milánská scéna opět nabídla takovou příležitost, když v přímém přenosu odvysílala Verdiho Simona Boccanegru.
(pokračování)
Šest tenorů a jedna žena 30. duben 2010, 20:00
Má v sobě Rossiniho Armida divadelní, dramatický a emocionální potenciál nebo v ní jde pouze o předvádění efektních vokálních kousků? Našla Mary Zimmerman klíč k tomu, aby tato opera ožila i pro naše současníky? Než se pustíme do debaty o Armidě, povězme si ještě některá fakta vztahující se k této produkci.
(pokračování)
Vaše názory: [28]
Vážní Italové 25. duben 2010, 20:27
Best of Armida (Aix-en-Provence 1988, v titulní roli June Anderson)
Týden s Rossiniho Armidou začněme obecnější glosou, navazující na debatu o italské opeře. Nahlédněme do knížky Karla V. Buriana o Rossinim, která vyšla roku 1963. V souvislosti s touto operou, ale i s vážnou předverdiovskou operou jako takovou se tu píše o dramatické nepravdivosti, bombastičnosti, nevěrojatnosti, o rozbředlosti dějového toku, o teatrálně násilných situacích.
A protože mnozí z našich diváků bezesporu vyrůstali s Operou Anny Hostomské, tak vědí, že i tato populární, leč dobou svého vzniku podmíněná publikace nešetří ostrými výhradami např. vůči Lucii z Lammermooru.
Vaše názory: [6]
Elitní gala s Bobbym 7. duben 2010, 21:21
Mnozí hudební příznivci mají asi v kalendáři zatrženo datum 22. dubna, respektive 24. dubna. V tyto dny totiž vystoupí v Praze a Ostravě Bobby McFerrin. Ať už naši diváci jsou či nejsou příznivci tohoto svérázného a populárního muzikanta, jedna věc stojí za pozornost i na operním blogu. V diskusi k Hamletovi se objevily poznámky o individuálních darech pro Metropolitní operu. Jak víme, toto divadlo funguje pouze díky privátním zdrojům. Nuže, ještě před oběma "standardními" koncerty bude McFerrin v Obecním domě hvězdou "Jarního gala pro Struny podzimu". Ředitel této velmi invenční a agilní přehlídky (v jejímž rámci hostovali v Praze např. Natalie Dessay nebo Ian Bostridge), který strávil rok na stáži v Kennedyho centru ve Washingtonu, by nyní chtěl svoje zkušenosti přenést i do českého prostředí. Rozhodl se přesvědčit bohaté české jednotlivce, aby po americkém vzoru začali poskytovat individuální příspěvky Strunám podzimu. Svoje představy nastínil na nedávném setkání s novináři, a protože si myslím, že je to téma, které se dotýká financování kultury obecně, což jistě zajímá každého diváka (a operního zvlášť), přináším tu stručný výtah toho, co na tiskovce zaznělo.
(pokračování)
Vaše názory: [1]
Simon, princ dánský 31. březen 2010, 22:01
Metropolitní opera udělala dobře, že Hamleta zařadila do přenosů. Tahle opera od svého vzniku vyvolávala protichůdné reakce, ale vytýkat jí, že se nedrží Shakespeara by bylo stejné, jako vytýkat Gounodovi, že si pro svého Fausta vypreparoval Goetha. Francouzská tradice si prostě přizpůsobila cizí předlohu k obrazu svému a tento obraz si žije vlastním životem a vlastními kvalitami. Jistěže nenabídne celý shakespearovský vesmír, ale zato lyriku stříknutou sentimentem, dramatickou deklamaci, a hned zase eleganci a švih.
(pokračování)
Vaše názory: [3]